Městské lesy v Ostravě se stávají oázami kultury i odpočinku

5.7.2026

V ostravských městských lesích přibývá projektů pro vodu i odpočinek

Ostravské příměstské lesy již dávno neslouží pouze k těžbě dřeva. V reakci na klimatické změny, sucho a uplynulou kůrovcovou kalamitu město zásadně mění strategii jejich správy. Novým standardem se stává ekologie, adaptace na sucho a rozvoj rekreačních zón. Většina porostů proto nově spadá do kategorie lesů zvláštního určení, což umožňuje systematickou obnovu a pěstování druhově pestřejších a odolnějších lesů.

„Při hospodaření v městských lesích se priority v posledních letech posouvají od čistě produkční funkce lesa směrem k ekologickým, rekreačním a adaptačním funkcím,“ vysvětluje náměstek primátora pro životní prostředí Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu). Město podle něj usiluje o druhovou pestrost, omezuje holoseče a snižuje objem mýtních těžeb.

Lesy navíc čelí obrovskému zájmu veřejnosti, která je využívá k odpočinku a sportu. Ostatně i nám v Kultuře Jih slouží kupříkladu takový Bělský les jako prostor pro konání řady našich akcí od letních opékaček přes podzimní Festival dřeva po Vánoční městečko.

„Jsme si dobře vědomi, že ostravské lesy jsou dnes chápány především jako důležitý prostor pro odpočinek obyvatel průmyslového města, a samozřejmě vnímáme obrovský tlak veřejnosti na zachování příměstských lesů bez větších holin,“ doplňuje Vladimír Blahuta, jednatel společnosti Ostravské městské lesy a zeleň.

Vlajkovou lodí proměny je Bělský les. V posledních letech zde město proinvestovalo téměř 60 milionů korun do projektů jako Cesta vody, Park nad rybníkem či obnova běžecké dráhy. Na ně brzy navážou další etapy a nový projekt Mokřady pod ulicí K jezeru, které šetrně zpřístupní podmáčené území pomocí povalových chodníků a podpoří biodiverzitu novými tůněmi.

V přípravě je také rozsáhlý „Modrý projekt“ u ulice Antonína Brože. Ten vyřeší problémy s hromaděním vody v bezodtoké oblasti vytvořením systému tůní a mokřadů. Podobné ekologické a rekreační úpravy město plánuje i pro Porubský lesopark nebo lesní komplexy Březiny a Palések.

V ostravských městských lesích můžeme očekávat další projekty

Návštěvníci Bělského lesa si již několik let všímají zatopené oblasti na jeho severním okraji u ulice Antonína Brože. Bezodtoková lokalita způsobuje škody na lesních porostech i sousedních nemovitostech. Důvodem je historické zasypání dvou vodotečí během výstavby panelových domů a nedávné odstavení okolních studní, což vedlo k opětovnému zvednutí hladiny spodní vody. Situaci umocňuje vydatný pramen na rozhraní bělské a zábřežské plošiny.

„Odpověď na otázku, proč je tato část Bělského lesa v současné době trvale zatopená, jsme našli především v hydrogeologickém průzkumu a studiu historických map,“ uvádí Blahuta.

Město proto přišlo s ambiciózním řešením v podobě připravovaného Modrého projektu. „Naší ambicí je zadržení tisíců litrů vody, vytvoření unikátního systému biotopů pro mokřadní živočichy a rostliny, snížení zátěže zatopením nemovitostí a zároveň poskytnutí další unikátní klidové zóny pro návštěvníky,“ vysvětluje Boháč. V plánu je vybudování dvou rybníků, desítek tůní a sítě povalových chodníků.

Zelené projekty, to není jen Bělský les

Podobné ekologické úpravy město chystá i pro další lokality. Aktuálně se zpracovává projektová dokumentace pro komplex Březiny v katastru obce Stará Ves nad Ondřejnicí. „Počítáme s tím, že tato přírodní plocha bude sloužit jak ekologickému vzdělávání, tak i k rekreačnímu využití, ale vždy tak, aby nebyly ohroženy přírodní hodnoty,“ potvrzuje Aleš Boháč.

V Březinách se plánuje citlivá obnova okolí dvou rybníků. „Hlavní myšlenkou je vytvořit klidné místo pro rozjímání s ohledem na funkci rybníků. Do porostu lesa a mokřadu nebudeme nijak zvlášť zasahovat,“ doplňuje Vladimír Blahuta.

U velkého rybníka vzniknou povalové chodníky, molo, terasy a nová výsadba. Projekt oblast propojí s nedalekou studánkou a nabídne zázemí pro cyklisty. Podle Aleše Boháče se navíc už nyní připravují úpravy také pro Porubský lesopark, Bobrovníky a Palések.

< Zpět